Po dlouhá léta byl jsem řezbářem,
moje choť modistkou v ulici Všech Svatých,
k Martovu poli jsem byl přifařen
a vydělali jsme hezkých pár zlatých.
Když se v neděli vyčasilo, vivat!
natáhli jsme si nové hadry,
na kuchání mozků jsme se šli dívat,
na opařenku, honosit se kvádry.
Koukej, koukej, mašina se točí
koukej, koukej, jak mozek vyskočí,
koukej, koukej, soukromníkům z vočí:
SBOR
Hurrá, zatrubte prdelí v tubu,
ať žije náš dobrý otec Ubu!
Naši dva fakani, plní marmelády,
s panáky z hadrů na kozlíku venku,
třímali tuto chloubu promenády
a nesem se vesele na Opařenku.
Cpeme se hromadně do první řady,
k zábradlí se musíme dostat nejprve.
Stoupnu si na tohle kamení tady,
abych si nezmazal křápy od krve.
Koukej, koukej, mašina se točí,
koukej, koukej, jak mozek vyskočí,
koukej, koukej, soukromníkům z vočí:
SBOR
Hurrá, zatrubte prdelí v tubu,
ať žije náš dobrý otec Ubu!
To už jsme mozkem bílí až po čepici,
fakani se živí, máme trošku strach,
vidouce půlmistra třímati sudlici
a rány a broky a broky a prach.
Najednou vidím v koutě u mašiny
kušnu rošťáka, která je mi známá,
člověče, jářku, to nebude jiný,
ty jsi mě okrad, upadniž ti tlama.
Koukej, koukej, mašina se točí,
koukej, koukej, jak mozek vyskočí,
koukej, koukej, soukromníkům z vočí:
SBOR
Hurrá, zatrubte prdelí v tubu,
ať žije náš dobrý otec Ubu!
Najednou mne choť za rukáv vleče,
bambulo, teď se vytáhni:
f1ákni ho po držce, teď ti neuteče,
půlmistr se zrovna někam naklání.
Skvělá to úvaha, které není rovno,
alespoň tak mé odvaze zdálo se,
plácnu na soukromníka gigantické hovno,
ono se půlmistrovi rozmázlo po nose.
Koukej, koukej, mašina se točí,
koukej, koukej, jak mozek vyskočí,
koukej, koukej, soukromníkům z vočí:
SBOR
Hurrá, zatrubte prdelí v tubu,
ať žije náš dobrý otec Ubu!
To už ale přes plot velmi prudce letím,
rozzuřený dav mnou cloumá v oka mžení,
po hlavě se nesu mezi strašným smetím
do té černé díry, co z ní návrat není.
Takhle to dopadá, když se jde v neděli
na Opařenku, na mozkové polcení,
vyjdete si ven, abyste věděli,
živí, a zpátky jdete usmrcení.
Koukej, koukej, mašina se točí,
koukej, koukej, jak mozek vyskočí,
koukej, koukej, soukromníkům z vočí:
SBOR
Hurrá, zatrubte prdelí v tubu,
ať žije náš dobrý otec Ubu!
moje choť modistkou v ulici Všech Svatých,
k Martovu poli jsem byl přifařen
a vydělali jsme hezkých pár zlatých.
Když se v neděli vyčasilo, vivat!
natáhli jsme si nové hadry,
na kuchání mozků jsme se šli dívat,
na opařenku, honosit se kvádry.
Koukej, koukej, mašina se točí
koukej, koukej, jak mozek vyskočí,
koukej, koukej, soukromníkům z vočí:
SBOR
Hurrá, zatrubte prdelí v tubu,
ať žije náš dobrý otec Ubu!
Naši dva fakani, plní marmelády,
s panáky z hadrů na kozlíku venku,
třímali tuto chloubu promenády
a nesem se vesele na Opařenku.
Cpeme se hromadně do první řady,
k zábradlí se musíme dostat nejprve.
Stoupnu si na tohle kamení tady,
abych si nezmazal křápy od krve.
Koukej, koukej, mašina se točí,
koukej, koukej, jak mozek vyskočí,
koukej, koukej, soukromníkům z vočí:
SBOR
Hurrá, zatrubte prdelí v tubu,
ať žije náš dobrý otec Ubu!
To už jsme mozkem bílí až po čepici,
fakani se živí, máme trošku strach,
vidouce půlmistra třímati sudlici
a rány a broky a broky a prach.
Najednou vidím v koutě u mašiny
kušnu rošťáka, která je mi známá,
člověče, jářku, to nebude jiný,
ty jsi mě okrad, upadniž ti tlama.
Koukej, koukej, mašina se točí,
koukej, koukej, jak mozek vyskočí,
koukej, koukej, soukromníkům z vočí:
SBOR
Hurrá, zatrubte prdelí v tubu,
ať žije náš dobrý otec Ubu!
Najednou mne choť za rukáv vleče,
bambulo, teď se vytáhni:
f1ákni ho po držce, teď ti neuteče,
půlmistr se zrovna někam naklání.
Skvělá to úvaha, které není rovno,
alespoň tak mé odvaze zdálo se,
plácnu na soukromníka gigantické hovno,
ono se půlmistrovi rozmázlo po nose.
Koukej, koukej, mašina se točí,
koukej, koukej, jak mozek vyskočí,
koukej, koukej, soukromníkům z vočí:
SBOR
Hurrá, zatrubte prdelí v tubu,
ať žije náš dobrý otec Ubu!
To už ale přes plot velmi prudce letím,
rozzuřený dav mnou cloumá v oka mžení,
po hlavě se nesu mezi strašným smetím
do té černé díry, co z ní návrat není.
Takhle to dopadá, když se jde v neděli
na Opařenku, na mozkové polcení,
vyjdete si ven, abyste věděli,
živí, a zpátky jdete usmrcení.
Koukej, koukej, mašina se točí,
koukej, koukej, jak mozek vyskočí,
koukej, koukej, soukromníkům z vočí:
SBOR
Hurrá, zatrubte prdelí v tubu,
ať žije náš dobrý otec Ubu!
No comments:
Post a Comment